Mimo zákon

"Tady by kočku za ocas neroztočil." Takhle výstižně může popsat vězeňskou celu jen Jim Jarmusch :) Tři outsideři na útěku, mezi nimi poťouchlý exot Benigni. Černobílá minimalistická hříčka, předchůdce vážného Mrtvého muže. Ačkoliv je film komediálně laděný, docela vypovídá o povahách zúčastněných - Američani Zack a Jack jsou uremcaní břídilové, co si za většinu svých problémů mohou sami, Ital Roberto svým pozitivním přístupem válcuje i osud. "... cesty dvě a já, já zvolil tu, jíž málokdo se dá..." Robert Frost (18.03.2012)

Zvláštní. Jak mě Noc na Zemi nadchla, tak mě Mimo zákon zklamalo. Hned z několika důvodů jsem si myslel, že to bude perfektní film pro mě: 1) natočil to Jarmusch, 2) hudbu obstaral Waits, 3) hraje v tom Benigni a 4) je to jeden z 1001 filmů, které údajně musím vidět, než umřu. Jsem zvyklý, že popisy Jarmuschových filmů bývají skromné, obsahují jen pár vět. Ale ta jednoduchost mu právě slouží k úžasně nenásilnému filosofování o světě, mezilidských vztazích, k dokonale zvládnuté psychologii postav... A tady u mě právě Mimo zákon narazilo. Pod jednoduchým příběhem se neskrývá vůbec nic. Tlachání tu je bohužel jenom tlacháním a nemá žádný vážnější podtón jako v Noci na Zemi nebo Kafech a cigárech. Tři maníci se potkají v cele, chvíli kecají o ničem (a Benigni si pořád plete jména ostatních dvou, haha) a pak utečou, přičemž cestou občas kecají o ničem... Mrzí mě to, ale nezaujalo.. (18.08.2009)

Pomalý vývoj filmu možná někoho odradí, ale u Jarmusche je to tak vždy. Trojka neprávem odsouzených, které ztmeluje jejich jeden člen a to špatně mluvící Ital, který zbytku připadá jako jednoduchý člověk. Mají z něj srandu a smějí se jeho prostotě a dobrosrdečnosti, která se v USA nenosí. Na konci filmu se ale ukáže, že on dopadne nejlépe, ale jeho dva kamarádí si svým nenávistným, sobeckým a chytráckým postojem moc nepomohli . (07.11.2009)

Proč si nepřipadám ošizen!? S hlavním trojlístkem strávíme většinu času, ale dají se charakterizovat jednou vlastností. Přesto si jisté (nemalé) sympatie získali. Příběh se rozmotává pomaličku, skoro až líně a nikdy nepřijde strhující pasáž. Přesto jsem z obrazovky nedokázal odtrhnout oči. Důležité momenty se vyřeší střihem nebo na řadu přijde šťastná náhoda. Proč tedy zhlédnutí nelituji!? Možná díky pokojné atmosféře ve vážném prostředí, ostrovtipu i nečekaně nabytému přátelství. (09.09.2018)

Tohle si může dovolit snad jen Jim Jarmusch. Na minimálním prostoru s minimem " akce " rozehrát " velký příběh " aniž by diváka NUDIL. Trošku netradiční příběh útěku z vězení tří " vyděděnců společnosti " , kteří se souhrou náhod ocitnou společně v jedné cele a po následném útěku jsme svědky jejich krátkého netradičního putování za svobodou. O samotný útěk tu rozhodně nejde. Jarmusch se zaměřil ( jak je u něj zvykem ) na vzájemné vztahy třech hlavních hrdinů. Vynikající herecké výkony tu předvádí jak Tom Waits jako nezaměstnaný DJ Zack, John Lurie jako pasák Jack, tak především Roberto Benigni jako ukecaný Ital. Jeho lámaná angličtina je k popukání a chvílema jsem se svíjel smíchy. Co musím dále vyzdvihnout to je brilantní pomalu plynoucí kamera R. Müllera a vše dotváří hudba Johna Lurieho s texty Toma Waitse. Kdo se naladí na pomalé tempo, rozhodně nebude zklamán! 4+1/2* p.s. děkuji, vodprejskni :o) (13.10.2009)